středa 15. května 2013

ČJ MO 08: K.J.Erben - Kytice


Název díla:
Kytice z pověstí národních

Autor:
Karel Jaromír Erben (1811-1870)
- národní obrození (III. etapa NO)
- pokračovatel Čelakovského (sbíral lidovou slovesnost)
- „autor jedné knihy“
- pocházel z Miletína u Jičína (Podkrkonoší)
- redigoval Pražské noviny, byl archivářem Prahy
- člen Kajetánského divadla – seznámil se zde se svou ženou
- vystudoval filosofii a práva
- sekretář v Národním muzeu, archivář ve Státním archivu hl. města Prahy
- žák V.K.Klicpery
- sběratel lidových příběhů
- přítel Palackého – ten ho na krátký čas dosadil na místo poslance, účastnil se Slovanského sjezdu
- celý život ho trápila tuberkulóza, i přes to měl spokojené manželství, první žena mu zemřela, z čehož byl zdrcen, ale po roce se oženil znovu
- další díla: „Prostonárodní (české) písně a říkadla“ – věnováno panu hraběti z Harrachova

Charakteristika díla:
- Kytice z pověstí národních – název 1. vydání z roku 1853 (pracoval na ní 19 let)
- doba bachovského absolutismu
- 13 balad (Kytice, Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Holoubek, Záhořovo lože, Vodník, Vrba + Lilie – až ve 2. vydání z roku 1861, Dceřina kletba, Věštkyně)
- prvoplánovaně nebyly tvořeny jako balady
- vycházela časopisecky už od roku 1838
- reakce na Máchův „Máj“ – Záhořovo lože (motiv poutníka)
- znaky: epično (děj) + kompozice osy (každá balada náleží k jiné svým tématem – např. 1. a poslední), kontrast dobra a zla (znaky romantismu)
- romantismus – kvůli tajemnému prostředí a konfliktu mezi jednotlivými postavami
- kult ženy (matky)

Námět
- lidová slovesnost

Motiv:
- boj člověka s přírodou nebo s nadpřirozenými silami - osudovost
- porušení mravního ideálu – vina a trest (často krutý a neúměrný)
- vztahy mezi lidmi (rodič a dítě, milenci)
- dobro a zlo

Jazyk:
- jazykové prostředky spjaty s obsahem – lidové prostředky, zvukomalba, živé dialogy
- metafory, epitetony, epifory, epizeuxis, elipsa
- spisovný jazyk doplněný o lidová slova
- archaismy – pašije, knižní výrazy - dítky

Styl:
- druh: lyricko-epický
- žánr: balady
- forma: poezie
- er-forma, jen na konci básně Kytice ich-forma

Čas:
- přesně nespecifikovaný, někde např. Velikonoce atd.

Místo:
- symbolická místa (hřbitov, jezero, chaloupka)
Kompozice:
- kompozice osy (každá balada náleží k jiné svým tématem – např. 1. a poslední),

Podobné dílo:
- Bezruč – Slezské písně (tematicky podobné)
- pohádky od Grimmů – za každý zlý skutek přijde trest

Děj:
Kytice: Symbol mateřídoušky na hrobě mrtvé matky jako útěcha pro sirotky

Poklad: Porušení přírodních zákonů, zakročují nadpřirozené síly: Velký pátek, otevírají se brány k pokladům, matka v touze o bohatství zapomene dítě v jeskyni, po roce se pro dítě vrátí, pokladů kolem již si nevšímá

Svatební košile: Porušení přírodních zákonů, zakročují nadpřirozené síly: Život vyhrál nad smrtí. Dívka se modlí, aby se její milý vrátil, jinak se prý zabije. Mrtvý si pro ni přijde v noci a unáší ji na hřbitov, že si ji vezme. Cestou zahazuje všechny symboly boha – modlitební knížky, růženec i křížek po matce. Dívka si uvědomí, že to již není její milý, schovává se v budově s mrtvolou. Mrtvola ovšem obživne a poslouchá jak rozkazy milého, tak dívky. Dívka se modlí, chce odčinit své hříchy. Nakonec přichází rozbřesk a mrtvola opět umře. Po milém již není ani vidu, ani slechu.

Polednice: Matka volá ve vzteku na své neposlušné a uplakané dítě Polednici. Polednice se však opravdu objeví a matka se snaží své dítě před ní zachránit. Když otec přijde po práci domů, uvidíme svou ženu s mrtvým, zalknutým dítětem na jejich prsou.

Zlatý kolovrat: Pohádka, dobro vítězí nad zlem:  Královi se zalíbí dívka, chce si ji vzít, má ale macechu a nevlastní sestru. Ty ovšem dívku vylákají, zabijí ji a rozřežou na kusy. Manželkou krále se stane druhá dcera. Stařec dívku oživí, prodává za její části těla věci, jednou z nich je i zlatý kolovrat. Čin je prozrazen, mrtvá dívka oživena a druhá dcera s matkou zabité stejným způsobem, jakým ony zabily ji.

Štědrý den: Uskutečňuje se předem daný osud, porušení přírodních zákonů: Dvě sestry o Štědrém večeru prosekaly led, aby nahlédly do své budoucnosti. Vidí svatbu Hany a smrt Marie. Tato věštba se splní. Využití lidových obyčejů – o budoucnosti jen snít.

Holoubek: Vítězství dobra nad zlem. Mladá žena zabila svého muže a později se vdala. Byla šťastná. Nad hrobem manžela zpíval holub o její vině. Výčitky svědomí ji dovedly k sebevraždě.

Záhořovo lože: Zde se projevuje boží moc, vina je odpuštěna, ale až po trestu, spojitost s Máchou.: Mladý poutník jde do pekla, jeho otec ho zaprodal. Potkává se Záhořem, zločincem, který všechny, kteří jdou kolem, zabije. Poutníka pustí pod podmínkou, že mu pak jeho cestu vylíčí.  Když se tak stane, Záhoř je vystrašený z toho, co ho v pekle čeká. Své zločiny odčiní devadesátiletým pokáním. Obrost mechem, vyrostla z něj jabloň. Poutník ho jako stařec s mladíkem, který mu pomáhá „přijdou navštívit“. Je mu odpuštěno.

Vodník: Záleží na morálce, provinění se trestá, střet dvou mateřských lásek: Mladá dívka neuposlechla matku a šla k rybníku. Díky tomu, že se pod ní propadlo chabé molo, utopila se a stala se manželkou vodníka a měla s ním syna. Svou matku již měla zakázáno navštívit. U vodníka si nakonec vyprosila její návštěvu pod podmínkou, že se vrátí do určité hodiny a dítě nechá s ním. Dívka se nechce vrátit, ovšem poté co slyší pláč svého syna, chce ven, zpátky k vodníkovi. Matka jí to nedovolí a vodník před dveřmi matčina domu dítě zabije, ovšem před tím dívku několikrát varuje a přemlouvá ji, ať jde zpátky k němu.

Vrba: Mladá žena byla spoutaná s vrbou. Její muž vrbu pokácel, žena zemřela. Muž vyrobil kolébku z vrbového dřeva, která měla nahradit matčino náručí a píšťalku, která nahrazovala její hlas.

Lilie: Dívka se převtělila do lilie, zalíbila se jistému muži a ten si ji vzal. V noci byla dívkou. Muž ji chrání před sluncem zdí. Když odjede, jeho matka zboří zeď a lilie zahyne.

Dceřina kletba: Rozmluva matky s dcerou, která zabila své dítě a chce se oběsit. Proklíná svého svůdce i matku.

Věštkyně: Víra v budoucnost národa, vlastenectví. Uskutečňuje se předem daný osud.: Libuše předvídá dějiny českého národa

Další zpracování:
- na balady navázali P.Bezruč, J.Wolker, J.Neruda – dali jim sociální podtext
- 2000 – zfilmoval J.A.Brabec
- 2006 – vydavatelství Garamond – komiks
- 1972 – J.Suchý + J.Dvořák – divadlo Semafor (sedm malých forem)

3 komentáře:

  1. Díky moc ! Přidáš ještě další, prosim ( jen tak pro inspiraci) ? ;) a nevíš do jakýho období zasadit Anthony Burgesse s jeho Mechanickým pomerančem ? ;) dá se říct, že je to sci-fi ? ;) (podrobně budu číst toto dílo až zítra ;))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sice jsem knížku nečetla, ale myslím, že Burgess by se dal zařadit do postmodernismu.

      Vymazat
  2. Ok, díky za názor ;) Možná se eště na něco zeptam :D máš zajímavej blog ;)

    OdpovědětVymazat