ČJ MO 10: Ernest Hemingway - Stařec a moře

Název díla:

Stařec a moře

Autor:

Ernest Hemingway (1899-1961)

- řadí se ke ztracené generaci

- název „ztracená generace“ poprvé použila americká spisovatelka Gertrude Steinová, označila tak skupinu amerických spisovatelů narozených kolem roku 1900, kteří zažili obě války a „americký sen“

- narukovali – dobrovolně či nedobrovolně

                        – reportéři

- termín zpopularizoval Ernest Hemingway použitím ve své prvotině Fiesta

- vyjadřují pocity vojáků po návratu z války (vrátili se duševně zmrzačeni a měli problémy se zařazením se do společnosti – ztratili iluze o životě)

- typické životní postoje, kterými dávají najevo nesouhlas a nedůvěru ke společnosti, jejich psaní je často blízké ke stylu novin, často staví své hrdiny do velmi nebezpečných situací, kde musí prokazovat svůj charakter

- velmi ovlivněn válečnými událostmi

 - ihned po vypuknutí 1. světové války vstoupil jako dobrovolník do italské armády (přes Červený kříž), jako 1. Američan byl zraněn a vrátil se zpět

- španělské občanské války se zúčastnil jako reportér

- po druhé světové válce pracoval jako dopisovatel

- 4 x ženatý, k manželkám se choval zle, tak trochu blázen

- někdy je jeho smrt vysvětlována jako nehoda při čistění hlavně, jeho přátelé se však shodli na tom, že pravděpodobně spáchal sebevraždu, neboť trpěl depresemi

- vyhledával nebezpečí, měl zálibu v nebezpečných sportech a lovu (několikrát byl na lovu v Africe – „Zelené pahorky Afriky“)

- miloval rybaření, Kubu (strávil zde poslední 4 roky života), whisky, býčí zápasy

- ve svých dílech své hrdiny (opravdové muže) stavěl do nebezpečných situací, kde pak prokazovali čest a odvahu

- hledal pravdu o člověku v mezní situaci

- nositel Pulitzerovy ceny (1953) a Nobelovy ceny za rok 1954, kterou však nemohl převzít kvůli zraněním způsobeným předešlou leteckou nehodou z Ugandy

- většina děl byla inspirována osobními zážitky, styl psaní je úsečný, díla nemají citové zabarvení

- další díla: Fiesta (novela), Komu zvoní hrana (novela), Pátá kolona (drama)

Charakteristika díla:

- vydáno 1952

- poslední dílo, které napsal

- smysl této novely není v beznaději, ale ukazuje, že rybář udělal vše pro to, aby vyhrál svůj boj s rybou, tedy aby dosáhl toho, co chtěl – „Člověka je možno zničit, ale ne porazit“

Námět:

- jeho pobyt ve Španělsku, rybaření

Téma:

- souboj s rybou, osamění 

Hlavní myšlenka:

- lidská vůle a odhodlání dokáže téměř nemožné, boj s rybou

Hlavní postavy:

- stařec Santiago - odvážný kubánský rybář s pevnou vůlí, samotář, houževnatý, bojuje až na pokraj života, aby se uživil, smysl života vidí v rybaření, introvert, prostý člověk, žil v souladu s přírodou, starý, ale silný a vytrvalý

- chlapec Manolin - velmi obětavý, laskavý, nápomocný, má rád starce, pomáhá mu, jezdí s ním rybařit, obdivuje ho

Jazyk:

- spisovný i hovorový (metrák), ustálená slovní spojení (přiložím ruku k dílu)

- přirovnání, hyperboly, španělské výrazy

- rybářský slang, obecná pojmenování (chlapec, ryba, stařec)

Styl:

- umělecký

- druh: próza, žánr: novela

- vyprávěno er-formou

Kompozice:

- tzv. metoda ledovce – to nejdůležitější o postavách se dozvídáme z dialogů, čtenář si musí věci domyslet

- chronologický postup, místy retrospektivní

Místo:

- rybářská vesnice poblíž Havany, moře

Čas:

- polovina 20. století (40. léta)

 

Podobné dílo:

- Erich Maria Remarque – Na západní frontě klid

Děj:

                Stařec se po jedné z mnoha svých neúspěšných výprav vrací do přístavu opět s prázdnou. Vidí, jak na něj mladší rybáři nahlíží jako na zlomeného starého člověka, který již na moři nemá co dělat. To vidí i chlapec, kterému to je velmi líto, neboť on ve starce pořád bezmezně věří. Nabízí se tedy, že se starcem popluje dál na moře a pomůže mu ulovit takové ryby, díky nimž byl stařec kdysi váženým. Stařec s ním souhlasí, ale nemůže ho nechat plout s ním. Svádí to na nebezpečí, ale dobře ví, že tuhle zkoušku musí podstoupit sám, má-li zůstat hrdým.

                Stařec si tedy dalšího dne bere nějaké zásoby, a opouští ve své poměrně malé lodi přístav, aby se vydal na vzdálenější moře, čelit svému osudu. Zprvu se zdá, že stařec se do přístavu vrátí opět téměř bez úlovku, avšak díky tomu, že to nevzdává, narazí na obrovskou rybu, která se chytne na jeho návnadu. Tím však boj teprve začíná, neboť mečoun, kterého chytil je nesmírný a má velkou sílu. Ryba se starcem dlouho bojuje o svůj život, a stařec se od ní nechává zatáhnout daleko na širé moře. Během celé této dosavadní cesty stařec přemítá a uvažuje o životě a přírodě. Vzpomíná a vlastně prochází jakýmsi duševním očištěním.

                Nakonec po tom všem rybu pokoří a vydává se s ní na dalekou cestu do přístavu. Zpáteční plavba však vůbec není snadná, neboť rybu, která se nevešla do lodi a tak je přivázána k boku, napadnou žraloci, kteří ji postupně okusují až na kost. Stařec proti nim zpočátku bojuje, brzy však zjistí, že to nemá valnou cenu. Nenechá se tím však zlomit, rybu ač je zcela okousaná, táhne dál a dopluje s ní až do přístavu. Zde nechává všechno své náčiní i rybu s lodí být, neboť je již naprosto vyčerpán. Odchází do svého příbytku, kde jej chlapec uloží. Stařec sice nedovezl rybu celou, ale i tak si získává zpátky obdiv u ostatních lidí, kteří vidí, jak obrovskou rybu dokázal ulovit a kolik trpělivosti a síly na to musel vynaložit.

  Další zpracování:

- film