ČJ MO 11: Franz Kafka - Proměna

Název díla:

Proměna

Autor:

Franz Kafka (1883-1924)

- umělecký směr: expresionismus, experimentální próza (proud vědomí)

- literatura mezi válkami – němečtí píšící autoři v Čechách

- německy píšící spisovatel německého židovského původu, žil v Praze

- režimy byl zakázán, povolen až po roce 1989, jeho knihy vydal přítel Max Brod, i když si to v poslední vůli Kafka nepřál

- tematicky se řadí k anarchistickým buřičům, jako například Stanislav Neumann

- je jedním z nejoceňovanějších autorů 20. století

- jeho život byl už od počátku komplikovaný a smutný, měl velmi problémový vztah se svým otcem i svými sestrami, svou vychovatelkou byl i ponižován, proto měl potom celý svůj život problém s ženami, nejvíce pak s tělesnými intimnostmi, které považoval za něco odporného a nečistého

- nebyl spokojen ve svém životě ani práci (byl zaměstnán v pojišťovně)

- psal pro sebe, ne pro čtenáře

- mezi jeho hrdiny a sebou samým existují podobnosti – autobiografie

- své hrdiny staví do naprosto absurdních situací, hrdinové většinou pracují jako úředníci – boj s byrokracií

- ze zdravotních důvodů byl vegetarián, nejedl sladké a abstinoval, přesto umírá již v roce 1924 na tuberkulózu

- další díla: romány „Proces“ nebo „Zámek“.

Charakteristika díla:

- o proměně fyzické i psychické

- otázka vinny a trestu

- postavy charakterizovány pouze vnějším chováním, jejich psychologie nám zůstává skrytá

Námět

- jeho vlastní rodina – problémy s otcem

Téma:

- kritika falešnosti lidí a neschopnost oplácet dobré skutky

- přeměna člověka v brouka, vývoj vztahu rodiny k tomuto stvoření

Hlavní postavy:

- Řehoř Samsa - cestující obchodník, který ochotně nosí výplatu domů, kde je přijímána se samozřejmostí, otec, matka a sestra Markétka nepracují a jejich existence je závislá na Řehořovi, Řehoř si to uvědomuje, ale nevadí mu to; chce, aby jeho rodina žila pohodlně, a nechce jim působit jakékoliv starosti, je poctivý, pracovitý, zodpovědný, živí rodinu, hodný, bere svoji proměnu jako fakt, necítí se ublížen nebo ukřivděn

- Řehořova sestra Markéta - Řehořova sedmnáctiletá sestra, hudebně nadaná, svého bratra má velice ráda, jediná z rodiny, která Řehoře lituje a stará se o něj, snaží se před ním překonávat svůj odpor, kvůli nedostatku finančních prostředků musí začít pracovat, její charakter se mění, bratrův stav jí začíná být lhostejný a nenávidí ho za to, že je rodině přítěží

- Řehořův otec - praktický, tvrdý, přísný člověk, po proměně musel začít pracovat, vyhýbá se kontaktu se synem, je mu odporný

- Řehořova matka - neunese podívat se na syna po proměně, Řehoře lituje, myslí si, že jeho stav je pouze přechodný a čeká, že se jí vrátí zpět „jejich starý Řehoř“, při přímé konfrontaci se svým potomkem se však příšerně vyděsí a má z něj hrůzu, musí si najít zaměstnání a syn se pro ni, stejně jako pro ostatní, stává jen nenáviděným břemenem

Jazyk:

- jedině spisovný, prostý, minimum jazykových prostředků

- převládá popis, minimum přímé řeči

- strohé vyjadřování, věcný styl, bez emocí

Styl:

- umělecký

- druh: próza, žánr: povídka

- vyprávěno er-formou

Kompozice:

- chronologický postup

- časté vnitřní monology

Místo:

- děj se odehrává v maloměstském bytě rodiny Řehoře Samsy v nejmenovaném městě

Podobní autoři:

- Franz Werfel

- Egon Ervín Kisch

- Max Brod – životopisy Sabiny a Kafky

Děj:

                Řehoř Samsa se jednoho dne probudil ve své posteli a zjistil, že se z něj přes noc stal jakýsi velký brouk. To však není hlavní věc, jež upoutá jeho pozornost. Prvořadé pro něj je že zaspal, a nestihne tak první vlak do práce. Přesto, že své zaměstnání nesnáší, snaží se, seč může, aby stihnul druhý vlak. Bohužel Řehoř není zvyklý na své nové tělo, takže veškerý pohyb je pro něj velmi obtížný. Musí další vlak stihnout, neboť je v rodině jediný pracující.

                Toho, že je Řehoř doma si samozřejmě brzy všímá i jeho rodina, která chce zjistit co se s ním děje. Řehoř, který z počátku ještě může trochu mluvit, je uklidňuje s tím, že brzy už vyrazí do práce, což má skutečně v úmyslu. Ve své nové podobě se však stále nemůže dost dobře pohybovat, a tak než se dostane s pokoje, přichází k nim do bytu prokurista, vysoký zástupce obchodu, pro nějž Řehoř pracuje jako obchodní cestující. Ten Řehoře nejprve důrazně varuje, a když se mu nedostává patřičné reakce, začne i vyhrožovat. To už Řehoř nevydrží a začne se bránit, snaží se ze svého postavení všelijak vymluvit, zjišťuje však, že mu nikdo nerozumí. Zvuky, které vydával Řehoř, rodinu velmi vyděsily, nechali tedy ihned poslat pro zámečníka a lékaře. Než však tito dorazily, dokázal Řehoř odemknout dveře svého pokoje a vyděsit oba své rodiče i pana prokuristu. Ten zděšeně utíká z bytu, a když jej chce Řehoř zastavit a uklidnit, je polekaným otcem zahnán zpět do pokoje.

                Od tohoto okamžiku tráví již Řehoř všechen čas v pokoji, kde jej navštěvuje jen sestra, která mu vždy donese jídlo, uklidí a celkově dbá o jeho pohodlí. Není však schopna se na něj podívat nebo s ním snad mluvit, vlastně ani neví, že i když nemůže Řehoř mluvit, může ji rozumět. Rodiče nedokážou do jeho pokoje ani vejít. I když matka se o to několikrát pokusí, otec ji však vždy rychle zastaví.

                Řehořova sestra si brzy všimne, že brouk, ve kterého se její bratr proměnil, začal krátit čas procházením se po stropě a stěnách celého svého pokoje. Chce mu tedy pomoci a vynést pryč nábytek, z čehož je Řehoř zprvu nadšen. K tomu si bere jednoho dne, když není otec doma na pomoc matku. Ta však během stěhování začne protestovat a tvrdí sestře, že to bude vypadat, jakoby už nečekali, že z Řehoře někdy bude opět člověk. To začne Řehoři vrtat hlavou a tak se snaží jim v dalším vyklízení zabránit. Pohled na to však jeho matku vyděsí natolik, že upadne do mdlob. Sestra ji chce vzkřísit, s čímž jí Řehoř chce pomoci, tím ji však jen víc vyděsí. V tomto okamžiku přichází domů i Otec, který se po zjištění toho, co se stalo, rozzuří a začne po synovi házet jablka, čímž ho poraní.

                Řehoř je vrácen do pokoje, od této události se však jeho vztahy s rodinou změní. I sestru už obtěžuje se o něj starat, Řehoře také život v této podobě přestává bavit a tak se rozhodne nejíst. Jeho stav se pomalu zhoršuje, stejně tak jako finanční i psychická situace celé rodiny. Musejí si k sobě dokonce vzít podnájemníky, a do Řehořova pokoje začínají skládat nepotřebné věci.

                Nájemníci jsou velmi vážení lidé, kteří nesnáší jakýkoliv nepořádek. Při jednom z jejich večerů v domě jim začne Řehořova sestra hrát na housle, což skvěle ovládá, Řehoř ji ve své lidské podobě chtěl dokonce podporovat při studiích na konzervatoři. Řehoře, jemuž posluhovačka, která se o něj nyní zajímá z celé rodiny nejvíc, zapomene zavřít dveře, je hudbou jaksi přitahován. Projde tedy celým bytem, až k místu kde jeho sestra hraje. Tam si ho ovšem všimnou oni spořádaní nájemníci, a ihned si jeho otci stěžují a dávají z bytu výpověď. To Otce rozzlobí, a Řehoře psychicky dorazí. To, že je na něj otec takto naštvaný, že už se jej chce zbavit. Řehoř je zahnán do svého pokoje, kde onu noc umírá.

                To že je mrtvý zjišťuje ráno jejich služebná, která se rovněž postará o zbavení se jeho mrtvoly. Přes všechny potíže, které s Řehořem v jeho nové podobě byli rodina neví, jak se cítit. Na jednu stranu jsou rádi, že se zbavily onoho strašného břemene, na stranu druhou však služebnou vyhodí za to, že jim odepřela poslední možnost se  Řehořem rozloučit.

Další zpracování:

- film - 1975, režisér Jan Němec