Z deníku au-pair: Jak jsme chytali poustevníky

Hi there!

Je tu neděle a s ní i článek z mého au-pair pobytu. Tento týden byl poněkud netradiční, dozvěděla jsem se spoustu nových věcí a odnesla jsem si hromadu krásných zážitků.

V pátek se v Irsku konalo referendum, a jelikož jsou volební místnosti většinou ve školách, Martha měla prázdniny. Využili jsem toho a ještě ve čtvrtek odjeli do domku u Inch Beach. Vypadá to jako stěhování národů - musíme vzít hromadu hraček, hromadu oblečení a hromadu jídla. Ale všechno to balení a domlouvání, že opravdu nemůžeme vzít 100 DVD, 50 knížek a celou skříň oblečení, stojí za to.

Pláž máme skoro "pod barákem", ale kvůli pastvinám a stádům ovcí a krav musíme překonat cca 4 km bumpy ride, což si vždycky všichni náramě užívají, zvlášť cestou zpátky, když se vám na klíně kymácí kyblík plný krabů poustevníčků. Vždycky jsem si myslela, že to jsou prostě normální krabi s mušlí na zádech, ale to jsem se šeredně pletla! Krab poustevníček je maličké stvoření schoulené v mušli, které má sice klepýtka, ale když se vám prochází po dlani, jen to příjemně šimrá. Chytit se dají snadně, stačí čekat ve vlnách na správný okamžik a nepřehlédnout cosi vypadající jako kamínek valící se do moře, mít rychlou ruku a nebát se (já se napoprvé strašně bála!). 

(Výhled z terasy :) )

Po chytání krabů jsme se nadlábli - zamilovala jsem si toustový chléb s majonézou nebo hořčicí a vajíčkem, mňam! - a pokračovali v jízdě - konkrétně k Annascaul Lake. Jezero je obklopeno horami a pastvinami, takže se mezi vámi volně prochází ovce, občas i kůň nebo osel. Na první pohled to je nádhera, ale vyhýbat se pořád ovčím bobkům a koňským koblihám není zrovna super zážitek. Ale ten pohled na jezero je k nezaplacení!

Byly to jedny z nejkrásnějších dnů, co jsem tady, i když mám písek všude - je tu totiž písková pláž, krásný jemný píseček, jako mouka, ale dostane se úplně všude, musela jsou ho vyšťourávat i z mobilu!

Cestou z Inch jsem se dozvěděla spoustu věcí ohledně řízení v Irsku, dopravních zákonů a cen aut a pojištění. Pro neználky se jezdí vlevo, takže i kruhové objezdy jsou úplně naopak, než u nás. Irové jsou rychlí jezdci, ale mohou si to dovolit - silnice tu jsou díky fondům EU téměř všude nové, na každém kroku se díky spoustě ukazatelů můžete ubezpečit o správné cestě k vašemu cíli, a to dvojjazyčně - vše je v irštině a angličtině. Co mi tu ale chybím jsou přechody. Za celou dobu jsem viděla možná 4, chodci prostě jen vstoupí do silnice, s řidičem si zamávají a jdou dál. V Čechách asi nemyslitelné. Ceny aut a pojištění jsou opravdu vysoké, jen málo studentů si může dovolit automobil. Pojištění se totiž odvíjí i od věku řidiče, do 25 let je opravdu dost drahé, kolem 2 000 € za rok.

Nakonec pozdrav od Marthy, Paddyho, Johnnyho a Moll (a chudáka broučka) :).