ČJ MO 11: Franz Kafka - Proměna

Název díla:

Proměna

Autor:

Franz Kafka (1883-1924)

- umělecký směr: expresionismus, experimentální próza (proud vědomí)

- literatura mezi válkami – němečtí píšící autoři v Čechách

- německy píšící spisovatel německého židovského původu, žil v Praze

- režimy byl zakázán, povolen až po roce 1989, jeho knihy vydal přítel Max Brod, i když si to v poslední vůli Kafka nepřál

- tematicky se řadí k anarchistickým buřičům, jako například Stanislav Neumann

- je jedním z nejoceňovanějších autorů 20. století

- jeho život byl už od počátku komplikovaný a smutný, měl velmi problémový vztah se svým otcem i svými sestrami, svou vychovatelkou byl i ponižován, proto měl potom celý svůj život problém s ženami, nejvíce pak s tělesnými intimnostmi, které považoval za něco odporného a nečistého

- nebyl spokojen ve svém životě ani práci (byl zaměstnán v pojišťovně)

- psal pro sebe, ne pro čtenáře

- mezi jeho hrdiny a sebou samým existují podobnosti – autobiografie

- své hrdiny staví do naprosto absurdních situací, hrdinové většinou pracují jako úředníci – boj s byrokracií

- ze zdravotních důvodů byl vegetarián, nejedl sladké a abstinoval, přesto umírá již v roce 1924 na tuberkulózu

- další díla: romány „Proces“ nebo „Zámek“.

Charakteristika díla:

- o proměně fyzické i psychické

- otázka vinny a trestu

- postavy charakterizovány pouze vnějším chováním, jejich psychologie nám zůstává skrytá

Námět

- jeho vlastní rodina – problémy s otcem

Téma:

- kritika falešnosti lidí a neschopnost oplácet dobré skutky

- přeměna člověka v brouka, vývoj vztahu rodiny k tomuto stvoření

Hlavní postavy:

- Řehoř Samsa - cestující obchodník, který ochotně nosí výplatu domů, kde je přijímána se samozřejmostí, otec, matka a sestra Markétka nepracují a jejich existence je závislá na Řehořovi, Řehoř si to uvědomuje, ale nevadí mu to; chce, aby jeho rodina žila pohodlně, a nechce jim působit jakékoliv starosti, je poctivý, pracovitý, zodpovědný, živí rodinu, hodný, bere svoji proměnu jako fakt, necítí se ublížen nebo ukřivděn

- Řehořova sestra Markéta - Řehořova sedmnáctiletá sestra, hudebně nadaná, svého bratra má velice ráda, jediná z rodiny, která Řehoře lituje a stará se o něj, snaží se před ním překonávat svůj odpor, kvůli nedostatku finančních prostředků musí začít pracovat, její charakter se mění, bratrův stav jí začíná být lhostejný a nenávidí ho za to, že je rodině přítěží

- Řehořův otec - praktický, tvrdý, přísný člověk, po proměně musel začít pracovat, vyhýbá se kontaktu se synem, je mu odporný

- Řehořova matka - neunese podívat se na syna po proměně, Řehoře lituje, myslí si, že jeho stav je pouze přechodný a čeká, že se jí vrátí zpět „jejich starý Řehoř“, při přímé konfrontaci se svým potomkem se však příšerně vyděsí a má z něj hrůzu, musí si najít zaměstnání a syn se pro ni, stejně jako pro ostatní, stává jen nenáviděným břemenem

Jazyk:

- jedině spisovný, prostý, minimum jazykových prostředků

- převládá popis, minimum přímé řeči

- strohé vyjadřování, věcný styl, bez emocí

Styl:

- umělecký

- druh: próza, žánr: povídka

- vyprávěno er-formou

Kompozice:

- chronologický postup

- časté vnitřní monology

Místo:

- děj se odehrává v maloměstském bytě rodiny Řehoře Samsy v nejmenovaném městě

Podobní autoři:

- Franz Werfel

- Egon Ervín Kisch

- Max Brod – životopisy Sabiny a Kafky

Děj:

                Řehoř Samsa se jednoho dne probudil ve své posteli a zjistil, že se z něj přes noc stal jakýsi velký brouk. To však není hlavní věc, jež upoutá jeho pozornost. Prvořadé pro něj je že zaspal, a nestihne tak první vlak do práce. Přesto, že své zaměstnání nesnáší, snaží se, seč může, aby stihnul druhý vlak. Bohužel Řehoř není zvyklý na své nové tělo, takže veškerý pohyb je pro něj velmi obtížný. Musí další vlak stihnout, neboť je v rodině jediný pracující.

                Toho, že je Řehoř doma si samozřejmě brzy všímá i jeho rodina, která chce zjistit co se s ním děje. Řehoř, který z počátku ještě může trochu mluvit, je uklidňuje s tím, že brzy už vyrazí do práce, což má skutečně v úmyslu. Ve své nové podobě se však stále nemůže dost dobře pohybovat, a tak než se dostane s pokoje, přichází k nim do bytu prokurista, vysoký zástupce obchodu, pro nějž Řehoř pracuje jako obchodní cestující. Ten Řehoře nejprve důrazně varuje, a když se mu nedostává patřičné reakce, začne i vyhrožovat. To už Řehoř nevydrží a začne se bránit, snaží se ze svého postavení všelijak vymluvit, zjišťuje však, že mu nikdo nerozumí. Zvuky, které vydával Řehoř, rodinu velmi vyděsily, nechali tedy ihned poslat pro zámečníka a lékaře. Než však tito dorazily, dokázal Řehoř odemknout dveře svého pokoje a vyděsit oba své rodiče i pana prokuristu. Ten zděšeně utíká z bytu, a když jej chce Řehoř zastavit a uklidnit, je polekaným otcem zahnán zpět do pokoje.

                Od tohoto okamžiku tráví již Řehoř všechen čas v pokoji, kde jej navštěvuje jen sestra, která mu vždy donese jídlo, uklidí a celkově dbá o jeho pohodlí. Není však schopna se na něj podívat nebo s ním snad mluvit, vlastně ani neví, že i když nemůže Řehoř mluvit, může ji rozumět. Rodiče nedokážou do jeho pokoje ani vejít. I když matka se o to několikrát pokusí, otec ji však vždy rychle zastaví.

                Řehořova sestra si brzy všimne, že brouk, ve kterého se její bratr proměnil, začal krátit čas procházením se po stropě a stěnách celého svého pokoje. Chce mu tedy pomoci a vynést pryč nábytek, z čehož je Řehoř zprvu nadšen. K tomu si bere jednoho dne, když není otec doma na pomoc matku. Ta však během stěhování začne protestovat a tvrdí sestře, že to bude vypadat, jakoby už nečekali, že z Řehoře někdy bude opět člověk. To začne Řehoři vrtat hlavou a tak se snaží jim v dalším vyklízení zabránit. Pohled na to však jeho matku vyděsí natolik, že upadne do mdlob. Sestra ji chce vzkřísit, s čímž jí Řehoř chce pomoci, tím ji však jen víc vyděsí. V tomto okamžiku přichází domů i Otec, který se po zjištění toho, co se stalo, rozzuří a začne po synovi házet jablka, čímž ho poraní.

                Řehoř je vrácen do pokoje, od této události se však jeho vztahy s rodinou změní. I sestru už obtěžuje se o něj starat, Řehoře také život v této podobě přestává bavit a tak se rozhodne nejíst. Jeho stav se pomalu zhoršuje, stejně tak jako finanční i psychická situace celé rodiny. Musejí si k sobě dokonce vzít podnájemníky, a do Řehořova pokoje začínají skládat nepotřebné věci.

                Nájemníci jsou velmi vážení lidé, kteří nesnáší jakýkoliv nepořádek. Při jednom z jejich večerů v domě jim začne Řehořova sestra hrát na housle, což skvěle ovládá, Řehoř ji ve své lidské podobě chtěl dokonce podporovat při studiích na konzervatoři. Řehoře, jemuž posluhovačka, která se o něj nyní zajímá z celé rodiny nejvíc, zapomene zavřít dveře, je hudbou jaksi přitahován. Projde tedy celým bytem, až k místu kde jeho sestra hraje. Tam si ho ovšem všimnou oni spořádaní nájemníci, a ihned si jeho otci stěžují a dávají z bytu výpověď. To Otce rozzlobí, a Řehoře psychicky dorazí. To, že je na něj otec takto naštvaný, že už se jej chce zbavit. Řehoř je zahnán do svého pokoje, kde onu noc umírá.

                To že je mrtvý zjišťuje ráno jejich služebná, která se rovněž postará o zbavení se jeho mrtvoly. Přes všechny potíže, které s Řehořem v jeho nové podobě byli rodina neví, jak se cítit. Na jednu stranu jsou rádi, že se zbavily onoho strašného břemene, na stranu druhou však služebnou vyhodí za to, že jim odepřela poslední možnost se  Řehořem rozloučit.

Další zpracování:

- film - 1975, režisér Jan Němec

                                                                                                                                          

Wishlist květen/červen

Za poslední měsíc se mi nahromadilo několik věcí, které bych měla ráda doma. Bohužel nejsou finance, ale jakmile budou, zanu si ze seznamu pomalu odškrtávat všechny věci. Protože tyhle věci prostě musím mít! Zvlášť, když jsou tak krásně barevné :)

1. Prsten z aliexpressu - odkaz

2. Náramky z aliexpressu - odkaz

3. Náušnice z ebay - odkaz

4. Řetízky z ebay - odkaz

5. Prsten z ebay - odkaz

6. Náušnice z aliexpressu - odkaz

7. Přívěšek z ebay - odkaz

ČJ MO 10: Ernest Hemingway - Stařec a moře

Název díla:

Stařec a moře

Autor:

Ernest Hemingway (1899-1961)

- řadí se ke ztracené generaci

- název „ztracená generace“ poprvé použila americká spisovatelka Gertrude Steinová, označila tak skupinu amerických spisovatelů narozených kolem roku 1900, kteří zažili obě války a „americký sen“

- narukovali – dobrovolně či nedobrovolně

                        – reportéři

- termín zpopularizoval Ernest Hemingway použitím ve své prvotině Fiesta

- vyjadřují pocity vojáků po návratu z války (vrátili se duševně zmrzačeni a měli problémy se zařazením se do společnosti – ztratili iluze o životě)

- typické životní postoje, kterými dávají najevo nesouhlas a nedůvěru ke společnosti, jejich psaní je často blízké ke stylu novin, často staví své hrdiny do velmi nebezpečných situací, kde musí prokazovat svůj charakter

- velmi ovlivněn válečnými událostmi

 - ihned po vypuknutí 1. světové války vstoupil jako dobrovolník do italské armády (přes Červený kříž), jako 1. Američan byl zraněn a vrátil se zpět

- španělské občanské války se zúčastnil jako reportér

- po druhé světové válce pracoval jako dopisovatel

- 4 x ženatý, k manželkám se choval zle, tak trochu blázen

- někdy je jeho smrt vysvětlována jako nehoda při čistění hlavně, jeho přátelé se však shodli na tom, že pravděpodobně spáchal sebevraždu, neboť trpěl depresemi

- vyhledával nebezpečí, měl zálibu v nebezpečných sportech a lovu (několikrát byl na lovu v Africe – „Zelené pahorky Afriky“)

- miloval rybaření, Kubu (strávil zde poslední 4 roky života), whisky, býčí zápasy

- ve svých dílech své hrdiny (opravdové muže) stavěl do nebezpečných situací, kde pak prokazovali čest a odvahu

- hledal pravdu o člověku v mezní situaci

- nositel Pulitzerovy ceny (1953) a Nobelovy ceny za rok 1954, kterou však nemohl převzít kvůli zraněním způsobeným předešlou leteckou nehodou z Ugandy

- většina děl byla inspirována osobními zážitky, styl psaní je úsečný, díla nemají citové zabarvení

- další díla: Fiesta (novela), Komu zvoní hrana (novela), Pátá kolona (drama)

Charakteristika díla:

- vydáno 1952

- poslední dílo, které napsal

- smysl této novely není v beznaději, ale ukazuje, že rybář udělal vše pro to, aby vyhrál svůj boj s rybou, tedy aby dosáhl toho, co chtěl – „Člověka je možno zničit, ale ne porazit“

Námět:

- jeho pobyt ve Španělsku, rybaření

Téma:

- souboj s rybou, osamění 

Hlavní myšlenka:

- lidská vůle a odhodlání dokáže téměř nemožné, boj s rybou

Hlavní postavy:

- stařec Santiago - odvážný kubánský rybář s pevnou vůlí, samotář, houževnatý, bojuje až na pokraj života, aby se uživil, smysl života vidí v rybaření, introvert, prostý člověk, žil v souladu s přírodou, starý, ale silný a vytrvalý

- chlapec Manolin - velmi obětavý, laskavý, nápomocný, má rád starce, pomáhá mu, jezdí s ním rybařit, obdivuje ho

Jazyk:

- spisovný i hovorový (metrák), ustálená slovní spojení (přiložím ruku k dílu)

- přirovnání, hyperboly, španělské výrazy

- rybářský slang, obecná pojmenování (chlapec, ryba, stařec)

Styl:

- umělecký

- druh: próza, žánr: novela

- vyprávěno er-formou

Kompozice:

- tzv. metoda ledovce – to nejdůležitější o postavách se dozvídáme z dialogů, čtenář si musí věci domyslet

- chronologický postup, místy retrospektivní

Místo:

- rybářská vesnice poblíž Havany, moře

Čas:

- polovina 20. století (40. léta)

 

Podobné dílo:

- Erich Maria Remarque – Na západní frontě klid

Děj:

                Stařec se po jedné z mnoha svých neúspěšných výprav vrací do přístavu opět s prázdnou. Vidí, jak na něj mladší rybáři nahlíží jako na zlomeného starého člověka, který již na moři nemá co dělat. To vidí i chlapec, kterému to je velmi líto, neboť on ve starce pořád bezmezně věří. Nabízí se tedy, že se starcem popluje dál na moře a pomůže mu ulovit takové ryby, díky nimž byl stařec kdysi váženým. Stařec s ním souhlasí, ale nemůže ho nechat plout s ním. Svádí to na nebezpečí, ale dobře ví, že tuhle zkoušku musí podstoupit sám, má-li zůstat hrdým.

                Stařec si tedy dalšího dne bere nějaké zásoby, a opouští ve své poměrně malé lodi přístav, aby se vydal na vzdálenější moře, čelit svému osudu. Zprvu se zdá, že stařec se do přístavu vrátí opět téměř bez úlovku, avšak díky tomu, že to nevzdává, narazí na obrovskou rybu, která se chytne na jeho návnadu. Tím však boj teprve začíná, neboť mečoun, kterého chytil je nesmírný a má velkou sílu. Ryba se starcem dlouho bojuje o svůj život, a stařec se od ní nechává zatáhnout daleko na širé moře. Během celé této dosavadní cesty stařec přemítá a uvažuje o životě a přírodě. Vzpomíná a vlastně prochází jakýmsi duševním očištěním.

                Nakonec po tom všem rybu pokoří a vydává se s ní na dalekou cestu do přístavu. Zpáteční plavba však vůbec není snadná, neboť rybu, která se nevešla do lodi a tak je přivázána k boku, napadnou žraloci, kteří ji postupně okusují až na kost. Stařec proti nim zpočátku bojuje, brzy však zjistí, že to nemá valnou cenu. Nenechá se tím však zlomit, rybu ač je zcela okousaná, táhne dál a dopluje s ní až do přístavu. Zde nechává všechno své náčiní i rybu s lodí být, neboť je již naprosto vyčerpán. Odchází do svého příbytku, kde jej chlapec uloží. Stařec sice nedovezl rybu celou, ale i tak si získává zpátky obdiv u ostatních lidí, kteří vidí, jak obrovskou rybu dokázal ulovit a kolik trpělivosti a síly na to musel vynaložit.

  Další zpracování:

- film                                        

ČJ MO 09: Viktor Dyk - Krysař

Název díla:

Krysař

Autor:

Viktor Dyk (1887-1931)

- vystudoval gymnázium v Praze, kde byl jeho učitelem A.Jirásek

- studoval práva

- od roku 1907 redigoval časopis Lumír, byl redaktorům listu Samostatnost

- požadoval samostatnost českých zemí

- po 1. sv. válce byl vyšetřován, pro podezření z velezrady na půl roku uvězněn

- spoluzakladatel národní strany demokratické, senátor, poslanec

- zemřel na selhání srdce v Jadranu (svou smrt si předurčil)

- kritizoval českou společnost pro její poddajnost

- smysl života – láska k národu

- melodický vynalézavý verš, ostré pointy, minimum metafor (Machar, Neruda)

- překládal prokleté básníky, ve stáří i Huga

- další díla: Milá sedmi loupežníků (lyrickoepická báseň o lásce a zradě), Zmoudření Dona Quijota (drama)

Charakteristika díla:

- vydáváno od roku 1911 časopisecky, 1915 knižně

- novoklasicistní novela – jednoduchost, strohost

- umělecký směr: symbolismus, generace buřičů

- rozpor mezi ideálem a skutečností

- Dyk tímto dílem chtěl vyjádřit odpor proti Rakousko-Uherské monarchii a 1. světové válce

Námět

- saská pověst ze 13. století

Téma:

- kritika povrchnosti, pokrytectví a maloměšťáctví

- krysař svými činy provedl velkou službu, za kterou měl být řádně odměněn, ale tu nedostal, protože ho lidé brali jako méněcenného, a dokonce se ho, kromě Agnes, obávali. Krysař se tedy pomstí a všechen lid z Hammeln naláká pomocí své píšťaly do záhuby. Přežije pouze rybář, který nemá schováním ostatních nic společného

Symbolický význam:

- krysy - špatné lidí, jen se přiživují na společnosti

- ďábel - zlo, pokušení

- blázen - nezajímá ho bohatství - nenechá se ovlivnit zvukem píšťaly a vidinou něčeho lepšího

- nemluvně - nezkažený člověk, symbol lepšího světa

Hlavní postavy:

- Krysař - tajemný samotář beze jména, charismatický, osamělost spočívá v tom, že nikdy necítil žádný cit, ovšem to mění Agnes

- Agnes - mladá, krásná měšťanka, jako jediná se krysaře neštítí, sice má přítele (Dlouhán Kristián), v okamžiku, kdy zjistí, že je s Kristiánem těhotná, si uvědomí, jak moc krysaře miluje a problém řeší sebevraždou (skočí do propasti)

- Dlouhán Kristián – přítel Agnes, povrchní,  doufá, že ji získá i díky dědictví, které má dostat

- Sepp Jörgen - chudý rybář, kterému trvá den, než pochopí, co se kolem něho děje, vesničany je opovrhován, ale nakonec  ho jeho jednoduchost zachrání

- konšelé  - nechtějí zaplatit Krysaři mzdu, dokud Krysař neprokáže svou totožnost

- měšťané  - lidé charakterově rozporní, ale čitelní

Jazyk:

- spisovný jazyk

- personifikace, řečnické otázky, opakování slov, zastaralá a knižní slova

- krysařovy promluvy zachází někdy až do patosu

Styl:

- umělecký

- druh: próza, žánr: novela (báje)

Kompozice:

- psáno er-formou

- chronologický postup, na konci gradace

- 26 kapitol

Čas

- za dob hanzovních měst – 13. století

Místo

- vesnice Hammeln a okolí, Německo

Děj:

Jednoho dne se ve vesnici Hammeln objeví krysař. Všichni ho považují za někoho méněcenného a srovnávají ho s místním rybářem Jörgenem, který není hloupý, ale jeho údělem je příliš pomalé přemýšlení. To co mu lidé řeknou jeden den, uvědomí si až druhý, a tak se tento rybář stává centrem výsměchu okolí. Krysařovi je jedno, za co ho lidé mají, až do té doby, dokud se nezamiluje do Agnes, vesničanky, která jej od jeho příchodu ve svém domku ubytovala. Ona jeho lásku opětuje. Náhle zjistí, že čeká nechtěné dítě s bývalým milencem. Mezi všemi tak nastává konflikt.

Krysař svůj úkol vyhubit všechny krysy ve vesnici splní díky své kouzelné píšťale, kterou dokáže lákat jakoukoliv živou bytost. Radním se to však nelíbí a chtějí mu dát méně peněz, protože si myslí, že je nabyl příliš snadno. On se brání tím, že je placen za práci a ne za způsob, kterým ji vykonal. Spor vyvrcholí hádkou ve vesnické hospodě U Žíznivého člověka, což nebývá zvykem, neboť všichni obyvatelé si obou radních nesmírně cení a mají před nimi úctu. Po této hádce a poté co zjistí, že Agnes čeká dítě svého milého Kristiána, rozhodne se město opustit. Než to však udělá, táhne ho něco zpět do hostince. Tam se setká s pomocníkem ďábla, který mu nabízí věčný život, když bude se svojí píšťalou škodit lidem. Krysař nabídku razantně odmítá a opouští vesnici.

Láska k Agnes je silnější než jeho vůle a přinutí ho vrátit se. Nikde ji nemůže najít, a když zjistí, že se ze žalu zabila skokem z vrchu Koppel a její matka se z toho zbláznila, rozhodne se celou vesnici pomocí své píšťaly odvést na okraj propasti hory Koppel. Učiní tak ne pro peníze, které mu měly být vyplaceny, ale ze zármutku ze zklamané lásky. Během tónů jeho písně se ve všech lidech probouzí dávno zapomenuté touhy, a proto ho následují k hoře Koppel, kde ukončí svůj život v propasti s nadějí, že se dle pověsti dostanou do Sedmihradské země, kde je všeho dostatek, pohoda a odpuštění. Krysař doufá, že se opět setká se svou láskou Agnes, jež byla jediná, která během jeho životního putováním v něm probudila city. Ve vesnici zůstane živ jen rybář Jörgen, který vše pochopí až následujícího dne a chce též ukončit svůj neveselý život plný pohany a výsměchu. Před tímto činem ho odvrátí kojenec, kterého nalezne opuštěného a hladového ve vesnici. Jörgen se vydá hledat matku, která by se o kojence postarala.

Další zpracování:

- 1985 – Krysař – československý loutkový film; režie: Jiří Barta, hrají: Oldřich Kaiser, Jiří Lábus, Michal Pavlíček, Vilém Čok

- 1996 – Krysař – český muzikál; režie: Mirjam Landa

- 2003 – Krysař – český film, vznikl za jeden silvestrovský den; režie: F. A. Brabec, hrají: Petr Jákl, Ester Geislerová, Richard Krajčo