ČJ MO 02: George Orwell - 1984

Název díla:

1984

Autor:

George Orwell (1903-1950)

- vlastním jménem Eric Arthur Blair, pseudonym podle říčky protékající jeho rodištěm

- anglický prozaik a esejista (je považován za jednoho z nejlepších v Anglii), novinář

- narozen v Indii, vedl dobrodružný život (toulal se s městskou spodinou v Anglii a Francii), účastnil se španělské občanské války, imperiální policie v Barmě

- odpor ke všem nedemokratickým tendencím

- člen anglikánské církve, pravidelně se účastnil bohoslužeb

- zemřel na tuberkulózu ve věku 47 let

- „Každou řádku, kterou jsem od roku 1936 napsal a která stojí za zmínku, jsem přímo či nepřímo psal proti totalitarismu a pro demokratický socialismus, jak jej chápu.“

- v Československu byl kvůli kritice komunistického režimu zakázán

- další díla: Barmské Dny, Hold Katalánsku, Farma zvířat

Charakteristika díla:

- antiutopický román, prvky sci-fi (1949)

- epická próza

- kniha reaguje na totalitní režimy, především stalinismus v SSSR

- text je sepsán chronologicky

- slovní zásoba je obohacena o slova vymyšlená na míru knize – Angsoc, Udržovací válka, doublethink,…

- román se snaží zachytit život běžného člověka v čase totality

- podobné téma s Orwellovým dílem Farma zvířat (obě knihy kritizují totalitní režimy a diktatury)

- autor vyzývá člověka k nezávislému myšlení a jednání, ukazuje význam lidských práv, zamyšlení nad obrovskou cenou svobody

Námět

- vlastní zkušenosti z Indie a Španělska, politická situace v Evropě, reakce na stalinismus v Rusku

Téma:

- manipulace, kontrola, kritika totalitních režimů

Motiv:

- obava z techniky, sociální nespravedlnost

Hlavní postavy:

- Winston Smith – čtyřicetiletý, ne moc hezký, pracuje na Ministerstvu vlády, kde upravuje minulost, narodil se ještě před tím, než se režim ujal vlády, proto je jeho myšlení méně svázané všeobecnou ideologií, je proti režimu – píše si tajný deník, nakonec je ale zlomen

- Julie – mladá, hezká, na první pohled fanatická přívrženkyně Strany, uvnitř je ale tvrdě proti režimu, má mnoho zkušeností s tím, jak zapadnout do masy, naváže s Winstonem milostný vztah

- O’Brien – charismatický člen Vnitřní strany, přesvědčil Winstona, že jde proti Straně – byla to ale léčka, ve skutečnosti Winstona několik let sledoval, když Winstona nachytá s Julií, mučí je a nakonec je zlomí a přesvědčí, aby milovali Velkého bratra

Jazyk:

- spisovný, hovorový jazyk, častá přímá řeč, neologismy – cizí smyšlená slova v jazyku Strany (Newspeak)

- autor nepoužívá umělecké prostředky, jednoduchý popis děje

Styl:

- umělecký

- žánr – utopický román

Kompozice:

- kompoziční postup chronologický, občas se vyskytnou retrospektivní pohledy do minulosti, ke konci gradace

- er-forma

Podobné dílo:

- 451°Fahrenheita od Raye Bradburyho – svět ovládají masmédia, lidé jsou absolutně závislí na technice, hlavním motivem je pálení knih (451°Fahrenheita) – hlavní hrdina Montag začíná také pochybovat a nakonec zachrání knihy, které měl spálit, konec je však optimistický

Vliv:

- např. soutěž Big Brother

Děj:

Hlavním hrdinou románu je úředník, soudruh Winston Smith, který žije roku 1984 v Londýně ve fiktivní zemi Oceánii. Vládne velmi tvrdá diktatura v čele s tzv. Velkým bratrem. Oficiální ideologie se nazývá Angsoc (původně anglický socialismus) a její ústřední hesla zní:

Válka je mír

Svoboda je otroctví

Nevědomost je síla

Životní úroveň je bídná a zhoršuje se. Winston pracuje na Ministerstvu pravdy, jež se zabývá manipulováním minulostí, upravováním dokumentů tak, aby byly stále platné. Winstonovou prací je upravovat stará čísla novin. Oceánie vede střídavě válku se zeměmi Eurasie a Eastasie. Pokud se změní situace, ze spojence se stal nepřítel a z nepřítele spojenec, Winston a další úředníci přepisují všechny články, které v minulosti vyšly. Velký bratr totiž nikdy nemění svá rozhodnutí, má absolutní pravdu. Podobně se přepisují předpovědi průmyslové výroby, válečného vývoje apod. Ve skutečnosti se nelze spolehnout na pravdivost ani u letopočtu.

Winston se nedokáže bránit myšlenkám na minulost. Postupně začíná pátrat, jaký byl život před nastolením diktatury Strany a domnívá se, že nebyl takový, jak jej líčí oficiální propaganda. Přemýšlí o své matce a sestře, které zmizely, když byl malý kluk. Začíná si psát deník. Dobře ale ví, že jej na každém kroku i v soukromí sleduje ideopolicie pomocí všudypřítomné techniky. Stejně jako všechny ostatní členy Strany. Myšlenky proti Straně jsou ideozločin, který se tvrdě trestá. A člověka může prozradit i pouhý výraz tváře či mluvení ze spaní. Děti jsou ve stranické organizaci vychovávány k udávání rodičů.

Během děje se Winston zamiluje do Julie. Láska sama o sobě i sexuální touha je ideozločin, proto se oba pečlivě skrývají. S Julií o samotě mimo dosah techniky může Winston mluvit svobodně. Jsou si ale od začátku vědomi, že ideopolicie je dříve či později odhalí a zničí.

Obyvatelstvo Oceánie se rozděluje na členy Vnitřní strany (2 % obyvatel, cca 6 milionů), kteří skutečně vládnou, členy Vnější strany, kteří pracují pro stát a vykonávají jeho vůli (členem je i Winston) a proletariát, který tvoří 85 % společnosti. Proléti jsou považováni za méněcenné, žijí ve velmi chudých poměrech, stát se o ně nestará a nechává jim relativní volnost. Dokud se mezi nimi neobjeví někdo, kdo by se mohl pro Stranu stát nebezpečný. Winstonovi a Julii se do rukou dostane kniha známého odpůrce režimu Emanuela Goldsteina Teorie a praxe oligarchického kolektivismu. V ní se Winston dozvídá jak celý systém funguje, ale nedozví se proč svět vypadá právě tak. Otázka proč zůstává symbolicky nezodpovězena v celém románu.

Nakonec jsou Winston i Julie zatčeni a odvedeni do cel Ministerstva lásky. Winston při těžkém mučení prozradí vše co ví a mnohem víc. Přeje si zemřít, ale nemá možnost. Ptá se sám sebe i svých mučitelů, co po něm Strana ještě chce. Později pochopí, že cílem vůbec není dostat z vězně informace a pak jej popravit. Strana chce úplné pokoření a obrat myšlení o 180 stupňů. Chce po něm, aby upřímně miloval Velkého bratra a bezmezně mu věřil. To se zdá zhola nemožné. Ale surovost promyšleně kombinovaná s vlídnými domluvami a obdobími klidu nakonec vedou k cíli. (Svou roli hraje jistě i Stockholmský syndrom.) Winston v okamžicích vrcholné hrůzy přestane dokonce i milovat Julii a je zcela pokořen.

Poté se vězeň překvapivě ocitá zpátky na svobodě. Ale už je jiným člověkem. Znovu je zaměstnán na Ministerstvu pravdy a dokonce lépe placen. Ideopolicie už se o něj nezajímá a jeho by ani nenapadlo proti něčemu protestovat, byť jen v myšlenkách. Setká se i s Julií, ale i ona ho zradila a je zcela podrobená. Winston si uvědomuje, že navzdory všemu teď Velkého bratra miluje a ctí. Čtenář ale vidí, že není jisté ani to, že Velký bratr je žijící osoba. Goldstein a jeho kniha jsou promyšleným dílem Strany. Na knize se podílelo více autorů, např. i O´Brien, který Winstonovi knihu dal a na Ministerstvu lásky ho poté vyslýchal a mučil.

Děj knihy se odehrává v jednom roce, v zemi, kde neplatí žádné psané zákony a není kam utéct. Jde o vylíčení diktatury, která vládne tak efektivně, že si lidé přestávají uvědomovat jiné možnosti, přestávají myslet. Vnímají jen hesla a strojově vytvářenou zábavu (romány, poezii i hudbu). Prakticky nikdo už na způsobu života, který lze shrnout do několika hesel, nevidí nic špatného.

Další zpracování:

- film – 1984 (1956) – režie  Michael Anderson (ne moc povedené)

- film – 1984 (1984) – režie Michale Radford, herci: John Hurt, Richard Burton