úterý 14. května 2013

ČJ MO 03: Ladislav Fuks - Spalovač mrtvol


Název díla:
Spalovač mrtvol

Autor:
Ladislav Fuks (1923-1994)
- autor válečné a psychologické prózy
- 2. vlna poválečné literatury (50./60. léta)
- oficiální literatura (jako O.Pavel, B.Hrabal)
- pracoval ve státní památkové správě – promítá se do díla „Za krásami domova“
- sny, halucinace a iluze se prolínají se skutečností
- poznamenán 2.SV (byl poloviční žid)?
- homosexuál – v této době byli homosexuálové odsuzováni stejně jako židé
- i přes to, že byl opačné sexuální orientace, tak dokázal přežít tehdejší režim, ve kterém žil a to ho naučilo se přetvařovat, což uplatňoval ve svých dílech
- další díla – „Pan Theodor Mundstock“ (připravuje se na koncentrační tábor)

Charakteristika díla:
- hororový román
- 1967
- sny, halucinace a iluze se prolínají se skutečností
- dílo uvozeno mottem italského spisovatele Papiniho – „Největší lstí ďábla je, když sám o sobě prohlašuje, že není.“

Námět
- 2. světová válka

Téma:
- změna člověka k horšímu pod vlivem fašistické ideologie (vývojový román)
- manipulace s člověkem

Hlavní postavy:
- Karel Kopfrkingl – vzorný a milující otec a manžel, pracuje v krematoriu, svou práci miluje, promění se v psychopata a vraha, chtěl povýšit reálný život na mýtickou, romantickou rovinu (jména), miluje Tibet  a jeho filosofii, nekuřák, abstinent
- manželka Marie (Lakmé) – pasivní, poloviční židovka, milá a přívětivá
- děti Zina a Milivoj – poslušné, téměř dokonalé děti
- Willy Reinke – přítel z války, zastánce fašismu, má na KK velký vliv, člen NSDAP
- černovlasá dívka – symbol zla, objeví se před nějakou špatnou věcí, symbol špatného svědomí

Jazyk:
- spisovný, až knižní – působí někdy až uměle
- germanismy
- přirovnání, metafory

Styl:
- popisné a úvahové pasáže

Kompozice:
- er-forma (3. osoba, nezasahuje do děje)
- chronologický děj, občas retrospektivní, na konci gradace
- 15 kapitol
- opakující se motivy (mladá růžolící dívka v černých šatech, hysterická žena a její okřikující ji manžel), opakující se věty („Jsem abstinent a nekuřák“)
- některá slova psána kurzivou, nutí čtenáře se zamyslet

Čas: 
- pozdní doba 1. republiky a počátky Protektorátu

Místo: 
- Praha

Další autoři: 
- Pavel, Čapek, Hrabal (podobné dílo – Ostře sledované vlaky – téma fašismu)

Děj:
Děj se odehrává v roce 1937 před 2. sv.v. Hlavní postavou je pan Kopfrkingl, kterého zpočátku vnímáme jako mírného a hodného člověka, který se nikdy nerozčiluje a žije jen pro svoji rodinu. Může se jevit i jako romantik – manželce říká místo Marie „Lakmé“, označuje své rodinné příslušníky jako „čarokrásná, blažená, něžní, nadoblačná, nebeská“ apod. Ideální rodinná atmosféra je ovšem neustále narušována Kopfkinglovou prací, o které neustále všem vypráví a očividně v ní má velkou zálibu – dělá spalovače mrtvol v krematoriu. Rád se obklopuje věcmi ze svého pracoviště, například kremační tabulkou, které přezdívá „jízdní řád smrti“, zasklenými mrtvými mouchami a v jeho knihovně samozřejmě nemůže chybět ani kremační zákon a neustále si pročítá i knihu o Tibetu. Svoji práci bere jako Boží poslání – prach jsi a v prach se obrátíš. Nedokáže mluvit o ničem jiném, než o jeho „chrámu smrti“ a o smrti samotné. I přesto, že ho tak fascinovala smrt, odsuzoval jakékoliv násilí – obával se hrozící války. Musel tedy čelit nátlaku ze strany přítele Williho, člena SdP, který se ho snažil vlákat do strany. Nakonec nátlaku podlehl a začal nevědomky udávat lidi kolem sebe – viděl jen novou šťastnou společnost, která údajně přijde díky Hitlerovi. Dozvěděl se, že židovka je i jeho manželka, kterou tedy oběsil (údajně pro její dobro) a poté se stal ředitelem krematoria. Má ovšem ještě dvě děti – čtvrteční židy, které čeká stejný osud jako Lakmé, obzvlášt krutě utluče svého syna Miliho v kremační místnosti, kterého poté nechá spálit společně s umrlcem v rakvi. V závěru se Kopfrkinglovi zjevuje halucinace tibetského mnicha, který v něm údajně našel inkarnaci zemřelého dalajlámy. Kopfrkingl končí v blázinci a zatímco pro Židy již peklo na zemi v koncentračních táborech končí, pro něj jako pro fašistu mělo teprve nastat.

Další zpracování:
- Film – hl. role Rudolf Hrušínský, režie: Juraj Herz
                - rozdíly: nezabije svou dceru v knize ani ve filmu, ale ve filmu si pro něj přijedou nacisté a říkají, že se o ni postarají, film: odvezou ho nacisti, kniha: odvezou ho do blázince

                                                                                                                                          

Žádné komentáře:

Okomentovat