ČJ MO 05: William Styron - Sophiina volba

Název díla:

Sophiina volba

Autor:

William Styron (1926-2006)

- celým jménem William Clark Styron

- Američan, pocházel z Virginie

- otec typický jižan (hodně se promítá do díla), matka ho učila milovat hudbu, což se jí povedlo

- bojoval ve 2. světové válce (Tichomoří)

- pracoval jako redaktor, práce se mu však nelíbila

- napsal pouze 4 romány, ale velmi ceněné

- jeho romány navazují na Dostojevského – motiv zločinu a viny, ovlivněn W. Faulknerem

- léčil se z hlubokých depresí, umírá v nemocnici na zápal plic

- další díla: Ulehni v temnotách, Zapal tento dům, Doznání Nata Turnera (Pulitzerova cena), zpověď Viditelná temnota

Charakteristika díla:

- rozsáhlý psychologický a protiválečný román o nedávné evropské historii

- autobiografické prvky, historický a psychologický román, filosofická esej, dokumentární literatura faktu

- otevřenost v oblasti sexu a erotiky

Námět

- druhá světová válka, koncentrační tábory

Téma:

- otázka viny a kolektivní odpovědnost za to, čeho se člověk na člověku dopustil

- rasismus – odsouzení války

- proklamace humanismu

- varování – přítomnost a budoucnost souvisí s minulostí, velké viny a zločiny nelze promlčet

Hlavní postavy:

- Sophie Zawitowska – půvabná Polka žijící v Americe, prošla koncentračním táborem, dcera antisemity a germanofila, traumatizovaná celým životem, nucena k závažným rozhodnutím, i přes prožitá traumata se snaží žít šťastný život, velmi komplikovaná osobnost

- Nathan Landau – Sophiin milenec, inteligentní, schizofrenik a narkoman, před Sophií to ale skrývá, dokáže být okouzlující, charismatický, vtipný, je sečtělý, někdy ho ale přepadají záchvaty zuřivosti, žárlivosti, Sophii bije

- Stingo – jižanský spisovatel, milý, hodný, mladý, inteligentní, umí naslouchat (stává se Sophiiným zpovědníkem), bydlí v domě se Sophií a Nathanem, stane se jejich nejlepším přítelem, vypravěč příběhu

Jazyk:

- spisovný, v přímé řeči hovorový, někdy německé, francouzské či polské výrazy, občas vulgarismy

- Sophiina přímá řeč – vyskytují se zde chyby, hlavně v časování

Styl:

- umělecký

- druh: próza, žánr: psychologický román

- vyprávěno ich-formou

Kompozice:

- prolínání 3 časových rovin

                - současnost (zralý spisovatel Stingo jako vypravěč)

                - střední dějové pásmo (rok 1947)

                - minulost (předválečné a válečné osudy Sophie)

- filosofické úvahy o nacismu, rasismu

- konfrontace současnosti a minulosti

- dvojí pohled – Stingův (zvenčí) a Sophiin (zevnitř)

- slohový postup vyprávěcí, úvahový i popisný

Podobné dílo:

- spisovatelé 2. poloviny 20. stol.

                - Robert Merle – Smrt je mým řemeslem

                - Arnošt Lustig – Démanty noci, Dita Saxová, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

                - Deník Anny Frankové

Děj:

Píše se rok 1947 a mladý začínající jižanský spisovatel Stingo (autor sám) se živí jako redaktor v jednom významném newyorském nakladatelství. Svou práci ale nijak zvlášť nemiluje, a tak když ho vyhodí, vidí to spíš jako důvod k oslavě. Přestěhuje se do brooklynského penziónu Růžový palác a přemýšlí o návratu zpátky na jih. Do života mu zde vstoupí mladý milenecký pár - Nathan Landau a krásná polská imigrantka Sophie Zawistovská. Nadšený z nových přátel a navíc zasažen láskou k Sophii zcela zavrhne myšlenky na návrat na jih. Střetává se s podivnými Nathanovými náladami a stává se "zpovědníkem" Sophie. Sophie svým vyprávěním pomalu Stingovi (i čtenářům) poodkrývá složitou mozaiku své evropské minulosti a americké současnosti spojené s Nathanem. Z jejího vyprávění se dovídáme, že Sophiie si prošla osvětimským peklem, s jehož následky se vyrovnává po celý zbytek svého života, navíc vychází najevo Nathanovy schizofrenní agresivní výpady a jeho závislost na drogách. Po posledním Nathanově útoku se Stingo se Sophií rozhodne utéct na jih. Sophie je zoufalá, protože Nathana miluje a nedokáže bez něj žít…ale zároveň ani nemůže žít s ním. Po nějakou dobu se Stingovi daří Sophii přesvědčovat o lepší budoucnosti a společném životě na jeho jižanské farmě, ale Sophie nakonec rezignuje a jednoho rána Stinga opouští a odjíždí zpět do New Yorku k Nathanovi. V Růžovém paláci nakonec oba spáchají sebevraždu, protože se nedokáží vyrovnat se svými životy.

Sophiiny volby:

1) doba před zatčením – zúčastnit se, či nezúčastnit protifašistického odboje (strch o děti)

2) Osvětim – které dítě půjde do plynové komory a které si nechá – celoživotní sžíravý pocit viny

3) sebevražda – odčinění své viny

Další zpracování:

- film – Sophiina volba (1982) – režie Alan J. Pakula, Meryl Streep jako Sophie (Oscar)