Název
díla:
Odysseia
Autor:
Homér (9.-8. stol. př. n. l.)
-
slepý básník řecké archaické doby
-
neví se, zda skutečně všechna díla jemu připisovaná napsal
-
legendu o Homérovi zaznamenal v 5. stol. př.n.l. Herodotos (významný
antický historik, Cicero jej nazval otcem dějepisu)
-
další díla: epos Illias (trojská válka), Válka žab a myší (směšnohrdinský epos
parodující Illias)
-
mezi Illiadou a Odysseiou leží jazykově 50 let – je nepravděpodobné, že by obě
díla napsal, přesto se mu připisují
Charakteristika
díla:
-
starověký mytologický epos
-
základ dobrodužného zábavného románu i pikareskního románu (o putování hrdiny a
jeho dobrodružstvích – např. don Quijote)
-
vznik v cca 7.-8. století př.n.l.
-
překlad: Rudolf Mertlík
-
ve své době byly Homérovy eposy vysoce ceněny a přednášeny při důležitých
událostech
Kontext
autorovy tvorby:
-
Homér je autorem dvou děl (Ílias a Odyssea), která byla napsána ve stejném
období
-
Odyssea je oproti Íliadě moderněji strukturována a je předznamenáním antického
a moderního románu
-
Homér promlouvá poutavým dějem
-
dodnes se neví, zda Odysseu napsal opravdu Homér, nebo pouze někdo z jeho
"školy"
Námět
-
ústní lidová slovesnost a mýty
Hlavní
myšlenka díla:
-
touha po vlasti a rodině po dlouhém odloučení
-
etika (kritika bohů, způsobu života)
Hlavní
postavy:
-
ithacký král Odysseus – ideální
hrdina, vytrvalý, statečný, odvážný, vynalézavý, věrný, miluje rodnou zem, vynakládá
nadlidské úsilí v překonávání překážek
-
Pénelopé – Odysseova manželka, věrná,
trpělivá, oddaná žena
-
Télemachos – Odysseův
syn, 41 dní pátrá po svém otci
-
Pallas Athéna – zasahuje v
hrdinův prospěch
-
Poseidón – staví se k němu nepřátelsky
Jazyk:
-
typické užívání výrazných frází a epitet
-
nadsázky a poetická vyjádření, přeházený slovosled (inverze)
-
hodně přímé řeči, která je psána zastaralou formou jazyka
Styl:
-
umělecký
-
druh: próza, žánr: starověký mytologický epos
-
vyprávěno er-formou
Kompozice:
-
24 zpěvů (12 111 veršů)
-
časoměrný daktylský hexametr
Děj:
Kniha
vypráví o návratu krále Ithaky Odyssea domů z Trojské války. Po vyhrané bitvě s
Trojany se vydal Odysseus se svým vojskem na deset let dlouhou plavbu, která
rozhodně nebyla bez dobrodružství. Nejprve se posilnili u Kikonů, v tom však
hostitelé zavolali z nitra země posily a strhl se veliký boj. Odysseus a ti, co
přežili, se vydali na protější břeh, aby doplnili zásoby na břehu obra Kyklopa.
Ten však celou posádku i s králem uvěznil ve své jeskyni se stádem ovcí. Aby
uvěznění nemohli ven, zavalil obr, lidožrout, jeskyni obrovským balvanem.
Odysseus i jeho posádka se snažili balvan odvalit, ale stále se jim nedařilo.
Tak král zkusil použít léčku, opil obra vínem a představil se mu jako Nikdo.
Potom mu rozžhavenou stranou kyje vypíchl jeho jediné oko. Tak obr oslepl
úplně. Ten bolestí velice vykřikl, a když přispěchali na pomoc jeho přátelé a
ptali se ho, kdo mu ublížil, odpověděl jim, že Nikdo. Ráno Kyklop vyháněl své
stádo ovcí z jeskyně. Odysseus a jeho muži se pověsili zespod ovcí, obr tušil,
že bude chtít v nestřeženou chvilku utéct i s muži a tak ohmatával ovce, ovšem
pouze na hřbetě, takže se podařilo všem uprchnout. Kyklopův otec Poseidon,
vládce všech moří, se dozvěděl, co Odysseus spáchal. Tak rozbouřil moře svým
mocným trojzubcem a plavbu králi a jeho posádce velice znepříjemnil.
Druhý
den zakotvili na ostrově krále Aiola, boha větrů. Ten jim nechal připravit
velikou hostinu a Odyssea obdařil koženým měchem. Do něj uzavřel všechny své
zlé větry. Námořníci byli samozřejmě zvědaví a tak jim nedalo a měch rozvázali.
Z měchu vše vyprchalo a způsobilo velikou bouři a nepříjemné chvíle Odysseovi i
jeho posádce. Tím se vzdálili od své Ithaky.
Potom
přistavili loď u ostrova Laistrogů, ale ti nečekaně začali na loď házet skály a
námořníky vyhnali zpět na moře.
Na
dalším ostrově - kouzelnice Kirké, která většinu z Odysseových námořníků
proměnila v kance. Odysseovi se mu je, ale nakonec podařilo zachránit.
Když
pluli kolem ostrova Sirén, lákaly je svým zpěvem, jako jiné námořníky k útesům
jejich ostrova, kde většina lodí ztroskotala, Odysseus přikázal svým mužům, aby
si své uši zalepili voskem, ti Sirény tedy neslyšeli, sám se nechal přivázat ke
stěžni.
Po
jedné veliké bouři na moři ztratil celou posádku a sám připlul na zbytcích své
lodi k ostrovu Ogygii, kde sedm let žil u nymfy Kalipsy.
Konečně
se dostal na svoji Ithaku. Brzy zjistil, že se o jeho krásnou ženu Penelopé
uchází mnoho nápadníků. Penelope se nedala a celou tu dobu, co byl Odysseus
pryč. Pallas Athéna, bohyně moudrosti a ochránkyně statečných mužů, proměnila
Odyssea ve starého žebráka. A tak se šel taky ucházet o přízeň Penelope. Před
jeho domem, kde před tím bydlel, ho poznal jeho pes, kterého měl Odysseus rád.
Potom chůva podle jizvy, když mu myla nohy. Konala se soutěž o to, kdo se nakonec
stane manželem krásné Penelope. Vítězem se stane ten, kdo prostřelí lukem oka
dvanácti seker seřazených za sebou. Žebrák je prostřelil hned na první pokus.
Podle vyprávění jej nakonec poznala i jeho Penelope. Ten všechny, kdo se
ucházeli o její ruku, vyhnal a Athéna mu vrátila jeho původní podobu.
Další
zpracování:
-
James Joyce – román Odysseus
-
opera Odysseův návrat do vlasti (Monteverdi)
Podobné
dílo:
-
Hesiodos, Ezop, Sapfó
Ahojky, zveřejníš prosím ještě Směšné lásky od Milana Kundery ? ;) :)
OdpovědětVymazat